|
|
Metafikční vyprávěcí strategie dvou Cervantesových novel
Krátká, Tereza ; Holub, Jiří (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Cílem práce je postihnout hlavní funkci metafikčního vyprávěcího postupu ve dvou povídkách Miguela de Cervantese - Podvodný sňatek a Rozhovor Scipiona a Berganzy. Text se nejprve zaměřuje na kompozici obou povídek, podrobně jsou analyzované zejména jejich vyprávěcí roviny. Další část práce tvoří rozbor literárních aluzí, které jsou vzhledem k žánru, jazyku nebo stylu povídek relevantní pro interpretaci metafikčního vyprávění ve vztahu k období nadcházejícího baroka. Narativní struktura povídek je dále konfrontována s Cervantesovým románem Don Quijote, který je založený na principu stejné vyprávěcí strategie jako povídky. Autorka dochází k závěru, že primární funkcí Cervantesova metafikčního vyprávění je možnost interpretace otázky pravdy vzhledem k baroknímu literárnímu smýšlení 17. století ve Španělsku. Práce je přínosná zejména v představení podrobného narativního schématu povídek, které chybí ve většině teoretických prací, jež se kompozicí Příkladných novel zabývají. Klíčová slova: Miguel de Cervantes, Rozhovor Scipiona a Berganzy, El coloquio de los perros, Podvodný sňatek, El casamiento egañoso, metafikce, intertextualita, věrohodnost, narativní strategie.
|
|
| |
|
|
Postmodernism in British and American comics : postmodernist overtones in the works of Alan Moore and Grant Morrison
Holub, Martin ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je rozbor a analýza postmoderního podtextu v comicsovém médiu. Práce se zabývá jak postmoderním obsahem v comicsu, tak jeho možnostmi a atributy v roli postmoderního média. První část práce nahlíží obecně na comics jako médium, a na základní prvky postmodernismu, jako jsou dekonstrukce, metafikce a intertextualita, v jeho kontextu. Druhá část práce se zabývá vybranými postmoderními díly významných comicsových autorů: Alana Moorea, a Granta Morrisona. Klíčová slova Comics, comicbook, grafická novela, postmodernismus, metafikce, intertextualita, kontinuum, narace, binární opozice, dekonstrukce, superhrdina, autor, dílo, Watchmen, Animal Man
|
|
| |
|
|
Od metafikce k sebereflexivnímu vyprávění ( Teorie a praxe sebeodhalující fikce v české literatuře)
Trpka, Vladimír ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Od metafikce k sebereflexivnímu vyprávění Teorie a praxe sebeodhalující fikce v české literatuře Mgr. Vladimír Trpka Abstrakt Disertační práce se zabývá metafikcí jako klíčovým teoretickým konceptem ovlivňujícím jak teoretické uvažování o sebereflexivitě v narativní fikci, tak interpretaci a výklad vývoje sebereflexivních postupů v literatuře. Hlavním cílem je na základě analýzy nejvlivnějších teoretických přístupů k narativní sebereflexivitě navrhnout taková pojetí metafikce a sebereflexivního vyprávění, která by bylo možné uplatnit při analýze sebereflexivních postupů v české narativní fikci. Teoretická část se soustředí na prozkoumání vtahu mezi metafikcí a narativní sebereflexivitou. Metafikce je nahlížena jako pojem, který sice nahradil starší pojem sebereflexivního románu (self-conscious novel), ale zároveň ho přizpůsobil postmodernímu pojetí fikce. Pojetí fikčnosti v teoretickém konceptu metafikce má přímý vztah k postmodernímu diskurzu, ve kterém se tento pojem zrodil. V dosavadních přístupech k metafikci se proto nachází explicitně formulovaný nebo skrytý vztah ke konstruktivistické filozofii jazyka, performativitě a k tezi o jazykové povaze naší reality. Jestliže tedy současná naratologie do typologie sebereflexivity zavedla dichotomii metanarace a metafikce, je potřeba pojetí metafikce upravit...
|
|
|
Interpretace románu Spas Ivana Matouška
Malá, Lucie ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o románu Spas Ivana Matouška vydaném roku 2001. Po popisu kompozice a času vyprávění následuje charakteristika ironického sebevědomého vypravěče a jeho vztahu k fiktivnímu světu a hlavní postavě. Interpretace využívá některých podnětů z teoretické práce o ironii Vladimira Jankélévitche a porovnává jeho pojetí ironie s pracemi Paula de Mana. Výklad se také opírá o teorii sebereflexivity a metafikce Lindy Hutcheonové a koncept mise en abyme.
|
|
|
Metafikční vyprávěcí strategie dvou Cervantesových novel
Krátká, Tereza ; Holub, Jiří (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Cílem práce je postihnout hlavní funkci metafikčního vyprávěcího postupu ve dvou povídkách Miguela de Cervantese - Podvodný sňatek a Rozhovor Scipiona a Berganzy. Text se nejprve zaměřuje na kompozici obou povídek, podrobně jsou analyzované zejména jejich vyprávěcí roviny. Další část práce tvoří rozbor literárních aluzí, které jsou vzhledem k žánru, jazyku nebo stylu povídek relevantní pro interpretaci metafikčního vyprávění ve vztahu k období nadcházejícího baroka. Narativní struktura povídek je dále konfrontována s Cervantesovým románem Don Quijote, který je založený na principu stejné vyprávěcí strategie jako povídky. Autorka dochází k závěru, že primární funkcí Cervantesova metafikčního vyprávění je možnost interpretace otázky pravdy vzhledem k baroknímu literárnímu smýšlení 17. století ve Španělsku. Práce je přínosná zejména v představení podrobného narativního schématu povídek, které chybí ve většině teoretických prací, jež se kompozicí Příkladných novel zabývají. Klíčová slova: Miguel de Cervantes, Rozhovor Scipiona a Berganzy, El coloquio de los perros, Podvodný sňatek, El casamiento egañoso, metafikce, intertextualita, věrohodnost, narativní strategie.
|
|
|
Fin-de-siècle Elements in Flann O'Brien's Novel The Third Policeman
Brymová, Petra ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Práce se zabývá podobnostmi mezi románem Flanna O'Briena Třetí strážník a literaturou fin de siècle, přesněji dekadentní literaturou a literaturou rané avantgardy. Fakt, že kromě metafikce se O'Brienův román nezabývá estetikou (ani co do formy, ani co do tématu) nijak neruší přítomnost fin-de-siècle prvků nebo strategií v něm; prvky se pouze mění a přizpůsobují se tak novému prostředí. Mnoho z nich vyznívá ironicky, jiné aktivně přispívají k metafiktivnímu vyznění románu. První kapitola vysvětluje podobnosti mezi Třetím strážníkem a fin-de-siècle literaturou obecně. Soustředí se převážně na dekadentní literaturu a její ústřední téma "nepřirozenost." Nepřirozenost se objevuje v různorodých podobách - vynalézavost, umělost i přetvářka. Nepřirozenost se nachází i v postavách samotných a dokonce (v souladu s metafikcí románu) i v podobě O'Brienova pekelného světa, kde se vypravěč ocitne. Objevování a pociťování různých forem nepřirozenosti jde ruku v ruce se smyslovými vjemy a na to také kapitola odkazuje - Třetí strážník pozoruhodně reflektuje popisy smyslových prožitků známé z fin-de-siècle literatury. Společensky vnímaná nepřirozenost se promítá také do fin-de-siècle motivů zženštilosti a sexuální nekonvenčnosti - oba druhy se objevují v O'Brienově románu a dostávají specificky absurdní ráz. Druhá...
|
|
|
Postmoderní pojetí děl KURTA VONNEGUTA
Adamová, Kateřina ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá vypravěčskými strategiemi Kurta Vonneguta jako postmoderního autora se specifickým stylem. První část diplomové práce je zaměřena zejména na definování postmodernismu v porovnání s modernismem, dále se v ní vysvětlují nezbytné pojmy, se kterými se v práci dále pracuje. Zahrnuje zároveň životní zkušenosti a události, které ovlivnily autorovu tvorbu. Druhá část diplomové práce je věnována rozboru vypravěčské strategie dvou vybraných románů, Snídaně šampiónů a Matky noci. Závěr práce shrnuje nejpodstatnější specifika autorovy práce s vypravěčem zvolených děl. Tato práce celkově nahlíží na Kurta Vonneguta jako na autora, který je významným představitelem postmoderní americké prózy druhé poloviny 20. století, který plně využívá vypravěčských strategií typických pro tento směr či období, jako na autora, který experimentuje a vytváří si svůj naprosto ojedinělý styl.
|
|
| |
host ::
RSS.